Pes equinovarus congenitus / vrozená kososvislá noha /, je vrozenou vadou nohy, která má incidenci 1- 2 na l 000 živě narozených dětí, je asi dvakrát častější u chlapců než u děvčat.
Příčinou této vady je vrozeně vadný tvar a postavení talu – hlezenní kosti, ostatní změny jsou sekundární.
Klinicky se vrozená equinovarozní deformita nohy diagnostikuje hned po narození. Základními zložkami vady jsou:
- equinozita nohy v hlezenním kloubu – špičkové postavení nohy
- varozita paty – pata je vtočena dovnitř
- addukce přednoží – přední oddíl nohy je vtočen
- všechny zložky dávají výsledný tvar equinovarozní deformitě nohy
Již při narození můžeme diagnostikovat dva základní typy vady a to vadu polohovou, kdy jsou zložky vady volně korigovatelné do normálního postavení a vadu strukturální, tuhou, kdy nelze pasivně korigovat zložky vady.
Cílem léčby je dosažení správného nášlapného postavení nohy konzervativním nebo operačním postupem.
Polohové vady jsou indikovány ke konzervativní léčbě, strukturální vady většinou k léčbě operační.
Ponseti koncept terapie strukturálních pedes equinovari.
V poslední době se ve světe výrazně rozšířil výše uvedený koncept léčby této deformity. Principem je opakované redresní sádrování nohou k uvolnění jednotlivých zložek vady – cca 5x, které je v případě nutnosti ukončeno miniinvazivním zákrokem na Achillově šlaše – příčným perkutánním protnutím s následným dlouhodobým doléčováním korekčními pomůckami.
Múj přístup k Ponseti terapii
Nedoporučuji sádrování nožky hned po narození. Pro dítě je to zátěž a narušuje poporodní adaptaci dítěte, zároveň kůže je náchylnější k problémům spojených se sádrováním. Dle mého názoru je ideální po narození šetrné rehabilitační cvičení nožky, aby si kůže zvykla na mechanické dráždění a dítě se adaptovalo na vnější svět. K sádrování přistupuji po druhém týdnu života dítěte, následuje sádrování nožky v Ponseti konceptu přikládáním sáder v týdenních intervalech v počtu 4-7 dle tíže a postupné korekce vady.
Redresní sádry musí být pečlivě hlídané matkou i lékařem pro nebezpečí poruchy prokrvení nohou při snaze o co největší korekci vady.
Sádrování je většinou nutné ukončit miniinvazivním výkonem – perkutánním
/ drobnou rankou přes kůži / protětím Achillovy šlachy, která se tím prodlouží a tím zkorigujeme poslední zložku vady, kterou nelze zkorigovat sádrováním.
Na základě svých zkušeností tento výkon jednoz
načně preferuji provádět bez celkové anestezie. 1 hodinu před výkonem se dítěti aplikuje náplast se znecitlivující látkou, následně se provede výkon a nasadí se definitivní redresní sádra. Ta se po 3 týdnech sundá
a nasadí se Ponseti aparát, který kontinuálně udržuje postavení nožek ve vyžadovaném postavení následující 3 měsíce. Následně se tento aparát nasazuje dlouhodobě na noc na 12 hodin.
Moje doporučení:
- sádrování po druhém týdnu života dítěte – důvod – adaptace
- operace – protětí Achillovy šlachy – bez celkové anestezie – důvod – vyloučení rizik celkové anestezie v časném věku dítěte
